Nežádoucí účinky ultrafialového záření a možnosti ochrany

  Doc.MUDr. Karel Ettler, CSc.
  Klinika nemocí kožních a pohlavních LF UK a FN, Hradec Králové         

 Slunce je od pradávna symbolem  životní energie. Teplo jeho blahodárných paprsků zahřívá zemský povrch a jednou z nutných podmínek pro většinu pozemského života. Působení slunečního světla má mimoto i další příznivé stránky - napomáhá k pocitu psychické svěžesti (jsou známy depresivní stavy z nedostatku přirozeného světla). Ultrafialová část (UV) slunečního spektra je potřebná k přeměně vitaminu D v kůži v jeho aktivní formu.

 

Přirozené (sluneční) i umělé  UV záření však může na kůži vyvolat celou řadu nežádoucích účinků. Akutně může způsobovat solární dermatitidu (popálení), které se projeví zarudnutím a pálením kůže, závažněji i otokem a puchýři. Reakce může být umocněna i fototoxickým mechanismem, t.j. zvýšením citlivosti kůže podanými léky (např. tetracyclin, hydrochlorothiazid, chlopromazin, fluorochinolony, nesteroidní antirevmatika) nebo lokálně aplikovanými léky, kosmetiky a chemikáliemi (dehet, bergamotový oleje, ropné přípravky, rostlinné šťávy). Fotoalergický mechanismus (nejčastěji fotoalergická kontaktní reakce po  chemických sunscreenech, deodorantech a fragrancích) naštěstí nebývá tak častý. Abnormální citlivost na světlo může přetrvávat a dávat základ skutečnému onemocnění - fotodermatóze.

 

Dlouhodobé působení UV záření může na kůži vyvolat i chronické změny, které již mohou být do jisté míry nevratné - aktinické stárnutí kůže („photoageing“) a narušení imunitních reakcí (fotoimunosuprese), které se může spolupodílet na rozvoji rakoviny kůže (fotokarcinogeneze). Aktinické stárnutí není jen prosté urychlení na věku závislých a ke stárnutí vedoucích poruch, ale dochází zde k nepravidelnostem v pigmentaci, rohovění, vyskytuje se záplava vrásek, žlutavá, suchá, "kožená" kůže (elastoidní degenerace pojiva)  s různými benigními, ale i  zhoubnými novotvary.

 

Nejvážnější zdravotní dopad účinku UV záření na kůži představují kožní zhoubné nádory. Tzv. aktinické keratózy představují plošné rohové novotvary, které mohou být předstupněm pro vznik basaliomu a spinaliomu. Zatímco basaliom roste destruktivně v místě vzniku, spinaliom již metastazuje i do vnitřních orgánů. Oba zmíněné nádory jsou závislé na celoživotní expozici UV záření a objevují se většinou až ve stáří. Naproti tomu melanom, nádor z pigmentotvorných buněk, může vznikat na kůži po celý život (vyjímečně i v dětství), a to spíše na základě akutních solárních popálení až do puchýřů. Je z uvedených nádorů nejnebezpečnější, protože rychle metastazuje a pokud není ihned rozpoznán a odstraněn, brzy svého nositele zahubí. Zejména proto je kladen takový důraz na prevenci a ochranu před UV zářením.

 

Kožní fototypy a přirozená ochrana

Je všeobecně známo, že reakce na oslunění není u každého člověka zcela stejná. Lidská kůže vykazuje určité rasové odchylky, které se projevují zejména odlišnou barvou. Tendence kůže ke zrudnutí a schopnost ztmavnout dovoluje rozdělit lidi všech barev do tzv. kožních fototypů (je jich celkem 6, pro hodnocení bílé kůže se uplatňují první čtyři):

 

Kožní fototyp

(po expozici 1 hod. jarnímu polednímu slunci)

I.    vždy zrudne, nikdy neztmavne
II.  obvykle zrudne, pigmentuje jen málo
III. někdy rudne, pigmentuje dobře
IV. nerudne, vždy ztmavne
----------------------------------------------

Základní obranné mechanismy lidské kůže zahrnují několik složek, z nichž největší význam má tloušťka rohové vrstvy a melaninová (hnědá) pigmentace.

       Ochrana proti UV záření

Stínění a oděv

Proti silnému působení slunečního světla je vhodné používat stín (klobouk, slunečníku, stromy  atd.).  Je však nutné počítat i s odraženým světlem – od vodní plochy, bílého betonu či sněhu (i více jak 30%).

 Ochrana oděvem je závislá na jeho barvě. Nejlépe chrání barevné oděvy, které pohlcují nejen více UV, ale i viditelného světla a infračerveného záření. Tím se ale nepříjemně zahřívají. Tenké, bílé nebo dokonce vlhké tkaniny chrání méně. Syntetické materiály (nylon, dacron, atd.) propouštějí méně UV záření než bavlněná vlákna. U pružných látek je důležité jejich smrštění či natažení. Některé oděvy mají dokonce od výrobce deklarovaný tzv. UPF (UV protecting factor), který udává propustnost pro UV záření. UPF nad 50 znamená vynikající ochranu.

 Sunscreeny

Sunscreeny jsou látky, které ochraňují lidskou kůži před působením UV záření. Tyto přípravky jsou dodávány v podobě roztoků, gelů, krémů, popř. rtěnek, které pohlcují i odrážejí až 95% UV záření. Jejich aplikace se doporučuje zejména na místa maximálně vystavovaná slunci - nos, rty, uši. Účinnost ochranného prostředku je charakterizována ochranným faktorem (SPF). Čím je vyšší, tím účinnější je ochrana (znamená přibližně násobky "bezpečné" doby pobytu na slunci). Volba hodnot SPF při používání sunscreenů závisí na aktuální intenzitě UV slunečního záření, která je podmíněna  stavem atmosféry, ročním obdobím, geografickou polohou, nadmořskou výškou a denní dobou. Pomocným vodítkem by mělo být také zpravodajství ve sdělovacích prostředcích, které informuje o tzv. UV indexu (nabývá hodnot 1-10, čím je vyšší, tím větší intenzita záření).

Při koupání u moře je vhodné používat vodě odolné přípravky (ty se večer lehce smyjí mírně  alkalickým mýdlem a vodou).

Správné používání ochranných opalovacích prostředků

Ochrana proti slunečnímu záření by se měla stát každodenním návykem zejména u lidí s nízkým fototypem a zvýšenou citlivostí na UV záření. Zabrání se tak nejen akutnímu spálení, ale i rozvoji aktinického stárnutí kůže.

 Prevenci je nutné zahájit již výchovou u dětí. Do 6 měsíců věku by se neměli kojenci vystavovat přímému slunci vůbec, pod 2 roky věku by se měla batolata chránit oděvem a nevystavovat se polednímu slunci. Děti starší by měly používat sunscreeny s vysokým SPF. Doporučují se přípravky s fyzikálními filtry - fungují na mechanismu odrazu a kůži nealergizují. Vhodné jsou i tmavé brýle na ochranu očí.

                Systémová fotoprotekce

       Tento způsob ochrany  není zatím příliš účinný a rozhodně patří do rukou lékaře - dermatologa.  Ordinuje se jen při některých fotodermatózách. V úvahu připadají antimalarika, léky ovlivňující prostaglandiny  (např. indometacin)  a karotenoidy.  Nejvíce se používá beta-karoten, také pro své antioxidativní účinky (lapač volných radikálů). 

                  Závěr

         Rozvoj farmaceutického průmyslu přináší celou řadu nových léků, některé mají i fotosenzibilizující vedlejší účinky. Kosmetické přípravky (deodoranty, voňavky), chemické látky, ale i přírodní rostlinné šťávy mohou přispět  k nečekanému zvýšení fotosenzitivity kůže. Navíc v podmínkách zeslabování ozónové stratosférické vrsty může docházet k silné intenzitě UV záření i v dosud netradičních oblastech. To vše vytváří předpoklady k tomu, aby  se znalosti o fotoprotektivních opatřeních na ochranu kůže staly nedílnou součástí vědomostí každého jedince.

                      Při znalosti svého fototypu, správném ocenění klimatických podmínek a při odpovídající ochraně lze prožít spokojenou  slunečnou dovolenou beze strachu z nepříjemného popálení a znepokojujících následků.


 

Kontakt